Money (supposedly) Make Money (Peníze (prý) dělají peníze)

We undoubtedly live in very interesting times. After one of the biggest financial crises yet of the years 2008 and 2009 central banks around the world decided to fight the economic recession by a combination of various measures. By using a simplified description, the main measures are decreasing of key interest rates, various forms of a so-called quantitative easing, i.e. pumping of new money into the financial system, and last but not least it is the fierce effort to decrease the value of own currency against the other currencies. The last mentioned effort is so extensive nowadays that the markets tend to describe this period as a period of so-called “currency wars”.

Central banks definitely try to do their best in order to restart a sustainable economic growth. From the financial perspective it means to maintain a certain level of “healthy” inflation, i.e. growth of consumer prices. However, this has been achieved only partially, so far. The signs of deflation, therefore, continue to stay one of the biggest nightmares of economists, although central banks try to avoid the deflation, i.e. decrease of consumer prices, as much as possible, as the deflation harms economic growth. The biggest western economies can be now compared to an engine that is without any doubt up and running, nevertheless, from time to time it shows unpleasant swings in its output. With the continuing uncertainty regarding a healthy and sustainable economic growth (let’s now omit the discussion on the correctness of the growth philosophy itself), the central banks of the richest economies are holding on to the zero interest rates, and sometimes they even do not hesitate to apply negative key interest rates. They are sticking to these measures for a longer time than they first anticipated. For example, the representatives of the US Fed have been talking about the possibility of gradual rising of interest rates up from technical zero for years, but no action has been taken yet. Supposedly this might happen in the second half of 2015 (the first rise is expected in September 2015), alternatively in the beginning of 2016, and maybe even later…

We can spend hours and hours by expanding on the topic how the above mentioned measures affect the real life. When we focus on how the central banks’ behavior influences the savings and the options what to do with them, we find out that conservative “risk-free” savings or investment alternatives practically disappeared. I intentionally put the word risk-free with quotes as nowadays there is absolutely nothing without risk. The risk is a part of life and there is no way how to avoid it at all. The risk can be mitigated, but it can’t be fully eliminated.

So, after a short note on the topic of risk, let’s get back to the options what to do with savings. Among “low risk” alternatives belong traditional deposit products, such as savings accounts, term deposits, promissory notes, etc. These types of products generate very low interest because of zero key interest rates applied by the central banks. It seems it is not going to end any time soon. Probably it can even get slightly worse. Looking at high quality investment grade bonds the situation looks very similar as with deposit products. Government bonds are very expensive and sometimes they might even generate negative yields. It means that in some cases investors even pay the debtors that they can hold their bonds. In Europe this is being observed, for example, at some German government bonds. Corporate bonds are quite expensive too. In case of stocks and equities that are considered to be high risk, we see quite significant volatility and turbulent development. “Pumping” of new money into the financial system affects their volatility. If an investor requires a yield higher than from deposits or bonds, then adding of higher risk instruments seems to inevitable. Besides of stocks that are currently considered to be expensive, the option might be to choose investment certificates or structured products. These alternative asset classes open up a whole range of opportunities. Let’s focus on them in the coming articles.

************

Czech Version / Česká verze

Peníze (prý) dělají peníze

Žijeme v nepochybně zajímavé době. Po jedné z největších finančních krizí poslední doby z let 2008 a 2009 se centrální banky většiny více či méně bohatého světa rozhodly s finanční a následně ekonomickou krizí bojovat kombinací různých opatření. Pokusíme-li se tuto problematiku zjednodušeně popsat, pak mezi hlavní opatření patří snižování úrokových sazeb, různé formy tzv. kvantitativního uvolňování (což v laické terminologii znamená „pumpování nových peněz“ do finančního systému) a v neposlední řadě sem patří téměř urputná snaha o snižování hodnoty měnového kurzu vlastní měny vůči měnám ostatním. Snaha o snížení hodnoty vlastní měny oproti měnám ostatním je v současnosti natolik rozšířená, že dokonce hovoříme o období takzvaných „měnových válek“.

Centrální banky se nepochybně snaží o opětovné nastartování a udržení ekonomického růstu. Z finančního hlediska to znamená udržovat určitou míru „zdravé“ inflace, tedy zvyšování cen spotřebního koše. To se však daří pouze omezeně. Velkým strašákem ekonomů tak zůstávají i přes všechna prováděná opatření náznaky deflace, tedy snižování cen, které jakýkoliv růst utlumuje. Významné ekonomiky se tak dají spíše přirovnat motoru, který sice běží, avšak občas vykazuje velké a nepříjemné výkyvy v točkách. S pokračující nejistotou ohledně udržitelnosti „zdravého“ ekonomického růstu (diskuzi na téma mantry růstu prosím odložme na jindy) tak centrální banky setrvávají například v politice prakticky nulových nebo dokonce záporných klíčových úrokových sazeb. V těchto opatřeních přitom setrvávají déle, než původně zamýšlely. Například představitelé americké centrální banky FED mluví již několik let o možnosti návratu k politice postupného růstu úrokových sazeb. Doposud se tak však nestalo. Snad prý někdy v druhé polovině roku 2015 (mluví se již o září roku 2015), případně na přelomu roku 2015 a 2016, ale možná i později…

O tom, jak se projevují výše uvedená opatření a nástroje v reálném životě lze psát a mluvit hodiny a hodiny. Soustředíme-li se však na to, jaký vliv má konání centrálních bank na úspory a nakládání s nimi, tak zjistíme, že konzervativní „bezrizikové“ alternativy prakticky zmizely. Záměrně uvádím slovo bezrizikové do uvozovek, protože v dnešní době není naprosto nic bezrizikové. Tak jako v běžném životě s sebou nese každý úkon jistou míru rizika, tak i s investováním je vždy spojeno riziko. Riziko je prostě součástí života a nikdy ho nelze zcela eliminovat. Riziko lze omezit, ale zbavit se ho úplně nelze.

Po krátké glose na téma riziko se tedy vraťme k jednotlivým možnostem, jak s úsporami naložit. Mezi „nízkorizikové“ možnosti lze počítat klasické depozitní produkty, tedy různé spořicí účty, termínované vklady, směnky, atd. Tyto typy produktů generují nízké úročení právě kvůli nulovým úrokovým sazbám centrálních bank. A vypadá to, že se to hned tak nezmění. Dost možná může být i hůř. Podobně na tom jsou i dluhopisy důvěryhodných vydavatelů. Státní dluhopisy i s delšími splatnostmi jsou drahé a leckdy mohou generovat i záporné výnosy. To znamená, že investoři v některých případech dokonce platí dlužníkům za to, že mohou držet jejich dluhopisy a mít tak prostředky v „relativním“ bezpečí. V Evropě se toto objevuje například u některých německých státních dluhopisů. Drahými se staly též dluhopisy vydávané firmami. Turbulentní vývoj je vidět i u akcií, které jsou logicky považovány za vysoce rizikové. „Napumpování nových peněz“ do finančního systému se odráží mimo jiné na rychlém růstu cen akcií, a projevuje se též na jejich vysoké cenové rozkolísanosti, tzv. „volatilitě“. Pokud investor požaduje vyšší výnos, než jaký je u depozit a dluhopisů, tak musí chtě nechtě zařadit do svého spektra též rizikovější nástroje. Kromě akcií, které jsou v současnosti poměrně drahé, to mohou být například investiční certifikáty anebo strukturované produkty. Tyto třídy aktiv otevírají celé spektrum příležitostí. Pojďme se jimi zabývat v následujících příspěvcích.